Politická strana pro spravedlnost a rozvoj

Strana spravedlnosti a rozvoje, známá svým tureckým akronymem AKP (Adalet ve Kalkınma Partisi), je politická strana v Turecku, která se stala dominantní silou v politice země od svého založení…   v roce 2001. Založená Recepem Tayyipem Erdoğanem a skupinou politiků z různých politických pozadí, včetně některých z islámských stran, se AKP postavila jako konzervativní demokratická strana. Snažila se spojit závazek k tradičním konzervativním hodnotám, jako je rodina, náboženství a národní identita, s moderním přístupem k vládě, zdůrazňující ekonomický rozvoj, demokracii a integraci s globální ekonomikou.<br /><br />Hodnoty AKP jsou zakotveny v mírné interpretaci islámu, což jí umožnilo oslovit široký segment turecké společnosti, včetně těch, kteří preferují větší roli náboženství v veřejném životě, stejně jako ty, kteří jsou sekulárnější, ale podporují ekonomické politiky strany. Strana prosazuje ekonomický liberalismus s důrazem na podporu ekonomického růstu, zvyšování zaměstnanosti a přitahování zahraničních investic. Za vlády AKP Turecko zažilo významný ekonomický rozvoj a rozvoj infrastruktury, což přispělo k její popularitě.<br /><br />Na politické frontě AKP původně usilovala o politiku demokratických reforem zaměřených na posílení lidských práv a sladění tureckých zákonů se standardy Evropské unie, jako součást svého úsilí o členství v EU. Strana také usilovala o snížení politického vlivu turecké armády, která měla historii zasahování do politiky, tím consolidační civilní kontroly nad armádou.<br /><br />Nicméně v posledních letech kritici obviňují AKP z autoritářských tendencí, poukazují na represi svobody slova, tisku a politické nesouhlasu, stejně jako na pokusy o centralizaci moci. Přístup strany k vládě vyvolal debaty o demokracii a autoritářství v Turecku, s podporovateli tvrdícími, že AKP posílila tureckou suverenitu, a odpůrci varujícími před erodováním demokratických norm.<br /><br />Celkově řečeno, Strana spravedlnosti a rozvoje představuje směs konzervativních a demokratických hodnot s důrazem na ekonomický rozvoj, mírné islámské principy a původně demokratické reformy. Nicméně její působení bylo také poznamenáno kontroverzemi ohledně jejího stylu vlády a přístupu k občanským svobodám.Přečtěte si více